Říkají mi Rozárka a do starobince jsem přišla v létě 2015 z nevhodných podmínek. Snažili se mě nakrýt, což se nedařilo, ale že to zkoušelo více majitelů, u kterých jsem se na chvilku objevila. Zlobí mě štítná žláza, proto jsem trošku silnější. Pravidelně chodím na kontroly a beru Tyroxin. Loni jsem pomohla dorotce Nelince tak, že jsem jí darovala krev, když jí celkově selhal organizmus. Strašně ráda se mazlím, ale musím nejdříve člověka poznat, než mu uvěřím jeho pohlazení. Bezpečně se cítím pod peřinou, tam mě totiž nedoženou bubáci, které se mi v hlavičce točí až moc často.